Září 2016

Žlutá květina

30. září 2016 v 17:11 | Tkanice |  Přírodu
Ahoj. Ve středu jsem se vydala na foto procházku. Sice nakonec tolik fotek nebylo, ale mojí pozornost získala jakási žlutá květina. Protože biologie nikdy nebyla mojí silnou stránkou, vůbec netuším co to je. A ne není to slunečnice.





Úvod - Kniha úsměvů

29. září 2016 v 15:41 | Tkanice |  Kniha úsměvů
Ahoj! Rozhodla jsem se začít takový malý osobní projekt. Jeho cílem bude pokusit se naučit lidi přemýšlet optimisticky.
Pokaždé když se mi stane něco, co mi vyloudí úsměv na tváři, byť jen na chvilku, zapíšu si to sem.
Bude to taková kniha úsměvů. Snad se díky ní naučíme vážit si i maličkostí...


Dnes jsem viděla dvě úplně stejná auta, zaparkovaná vedle sebe.

-třeba obě našli svoji vysněnou polovičku?


Inspirace - Růže

28. září 2016 v 14:30 | Tkanice |  Do pokoje
Ahoj! Mám tu pro tebe další inspiraci do pokoje! Protože já miluju, když mi někdo dává kytice, každou růži si schovávám a suším. V tomto článku nalezneš jeden tip, jak krásné kytice zvěčnit a ještě si k tomu vyzdobit pokoj.

Tyhle růže jsem dostala od sestry k mým 16 narozeninám, pokud vím, a jsou opravdu krásné i za sucha. Jednoduše jsem je zavěsila za takovou skobu, co mi zůstala po závěsném křesle.





B.o.t.y.

27. září 2016 v 13:26 | Tkanice |  Kam šly boty?

Moje boty u Niagárských vodopádů!


Boty, co zašláply zákeřný list!

Ahoj! Z úvodních fotek jste jistě poznali, že dnes budou v hlavní roli boty! Rozhodla jsem se sem vyvěsit různé fotky mých bot. Pokud tento blog znáš, určitě víš že velmi ráda fotím svoje boty. Hlavně když něco zažijí, nebo někde jsou. Tohle bude jakýsi přehled fotek,nejzajímavějších míst. Snad se zalíbí!




Ahoj podzime !

26. září 2016 v 13:24 | Tkanice |  Přírodu
Asi před dvěma týdny jsem šla s mým klukem fotit a teprve teď jsem šoupla fotky do počítače a nějak je probrala. Tehdy jsem si říkala, jak je hrozný, že už začíná podzim a přitom je teprve začátek září.
Snad se fotky budou líbit!


Bydlím na takové vesnici, která je oficiálně město, ale jsem za to opravdu ráda. Není tu takový hluk jako třeba v Praze, kam dojíždím do školy. Tohle je rybník, kde se chovají kapři a všemožné ryby. Ta hladina byla kouzelná. Nemyslíte?

Dokonce byla tak čistá, že na ní pluli vodoměrky věrky.


Inspirace - origami ptáčci na lustru

23. září 2016 v 13:04 | Tkanice |  Do pokoje
Ahoj! Dneska bych se chtěla s vámi podělit o moje malé tvoření. Tak jdeme honem na to!

Protože mně hodně baví skládat origami a origami ptáčci se mi hromadili v krabičce, rozhodla jsem se je využít.


Zkrátka jsem vzala jehlu a nit a prošila několik ptáčků. Potom jsem je zavěsila na lustr a podle mně to vypadá hrozně hezky!


Jak relaxovat?

22. září 2016 v 14:36 | Tkanice |  Píšu a přemýšlím
V tomto článku najdeš několik tipů, jak relaxovat, nebo jak si odpočinout.

1. teď na podzim je hrozně příjemné si uvařit čaj a zalézt si někam pod deku. Můžeš si k tomu pustit tvůj oblíbený film nebo seriál.

2. další věc, kterou často dělám je, že si pustím nějakou klidnou hudbu. Když jí mám nahlas zapomínám na všední problémy a starosti.

3.udělej si ve svém pokoji nějaké místečko, kam si vždycky můžeš zalést a třeba si číst. Bude to takové tvoje útočiště, kam smíš jen ty.

4.jdi ven! Nic víc tě nemůže odreagovat než les a hezká příroda. Vždycky když jsem dlouho sama v pokoji se potom cítím hůř, než když zajdu ven.


Mobily všude

2. září 2016 v 14:12 | Tkanice
Jsme ztraceni v technice? Jsme tedy ztraceni v pokroku? Mobily, tablety, počítače a já nevím co všechno nás provází každý den. Je vůbec možné se toho zbavit? Přestat?

Jen si pustím hudbu.
Jen si vyfotím legrační kytku.
Jen si vyfotím mého milovaného.
Jen odepíšu mámě.
Jen zapomenu normálně komunikovat...

Možná jste si sami tyto věty říkali. Přece vy nejste závislí. Nejste navždy ztraceni v pokroku. Sama neříkám, že se na telefon nikdy nepodívám.
Už jsem taky ovlivněna moderní dobou. Už mám i menší fantasii než dříve. Nemyslím ale že je to věkem. Dřív si děti malovali kytičky, zvířátka a dnes kreslí mylittlepony a barbíny, které jsou stejně nerealistické jako poník, co umí létat.
Díky mobilům se rodiče naučili vrazit dítěti mobil, ať si hrají a neotravují. Dost často to ve vlaku potkávám. Dítě řve, že se nudí a dostane mobil. A je zticha. Dříve jsme si ve vlaku četli knížky. Rodiče nám předčítali, nebo si s námi povídali. Hráli jsme hry na tvrdnutí chleba a kdo vydrží nejdéle mlčet. Ano sice na nás šili trochu boudu, ale já jsem měla šťastné dětství. To o dnešních dětech nemůžu říct. Dlouho jsem neviděla žádné dítě, že by si stavělo někde bunkr, nebo imaginární hrad.
Co my s tím ale naděláme? Nic. Jedině by se mobily zakázaly.

Vaše Tkanice

Boty v Českém Švýcarsku

1. září 2016 v 13:44 | Tkanice |  Kam šly boty?
Ráda bych řekla, že v ČESKÉM ŠVÝCARSKU je hromada čechů, ale není tomu tak. Němci jsou prostě všude...

Putování s botami začalo na parkovišti. Čekal nás výlet, co měl 25 kilometrů? To je určitě blbost!