Říjen 2016

Žijeme ze závisti

26. října 2016 v 14:00 | Tkanice |  Píšu a přemýšlím
Ve světě virtuální reality a spousty informací se začínám ztrácet. Co je vlastně cíl tohoto světa? Co je podstatné? Co je důležité? Má vůbec smysl žít v takovém světě?
Každý teď slyšel o youtuberech a nebo některé sleduje. Proč se to stalo takovým hitem, když je to vlastně jen natáčení na kameru, nějakých vtipných momentů? Má nás to v první řadě pobavit, nebo je za tím i něco jiného? Ukazují nám své šťastné a krásné životy, začínáme je sledovat, protože nás to nějak naplňuje. Máme totiž pocit, že do jejich dokonalého světa patříme, ale to není zdaleka pravda.
Chtěli bychom se umět oblékat jako nějaká youtuberka, nebo mít všechny hry co má Gogo. Nevědomy jim závidíme a tím, že se díváme na jejich videa se uklidňujeme a najednou je pro nás svět jednodušší. Když to dokázali oni, zvládneme to i my. Vždyť vidíme jak je to jednoduché. Žijeme v představě světa, který je nám konec konců tak moc vzdálený, i když si připadáme, že máme vše na dosah.
Každý se ženeme za tím co nás naplňuje, ale je třeba práce, nebo cvičení, či cokoliv co děláme smyslné? Co z toho bude z pár let? Youtubeři zestárnou, modní trendy se změní a o práci přijdeme. Najednou už nebudeme mít to, co nás celý život naplňovalo. Ztratíme cíl a sílu něco nového budovat. Tak na čem opravdu záleží? Co je to hlavní co máme hledat? Jsou to nějaké pozitivní a negativní energie? Nebo nějaké mystično a vesmírno? Nebo je to víra v Boha, co nám dává smysl? Nebo to jsou všechno jen výmysly a na ničem nezáleží a tenhle svět už nemá žádnou cenu?


Kniha úsměvů - II

25. října 2016 v 13:21 | Tkanice |  Kniha úsměvů

Sýkorka

Začíná nám podzim, respektive už úplně začal, a s tím přichází i spadané listí a hlavně lahodné ořechy. Jednou jsem si to šla po silnici a přede mnou byl vzrostlý ořešák. Na zemi pod ním bylo spoustu rozjetých ořechů od aut. Najednou tiše jako by nic, přilétla sýkorka a začala rozjeté ořechy vyzobávat. Byla úplně malinkatá a vypadala jako mládě. Později si říkám, že teď na podzim asi nebude moc malých sýkorek. Bohužel jsem ji nestihla vyfotit, protože jak rychle se objevila tak rychle i zmizela.

A jaké malé úsměvy přinesl tento týden vám?


Jak využít moskytiéru

19. října 2016 v 19:41 | Tkanice |  Do pokoje
Ahoj! Jistě jste na nějakých hezkých fotkách viděli moskytiéru nad postelí. Já samozřejmě taky a tak jsem před lety přemluvila rodiče, aby mi k narozeninám koupili bílou moskytiéru z Ikei.

V tomto článku naleznete několik typů, jak takovou moskytiéru využít!

-všechny fotografie jsou ode mne, proto prosím nekopírovat(autorská práva).

1. Koutek na čtení

Budeme potřebovat:
-moskytiéru
-polštářky
-nějaký pěkný kobereček
-tvořivou náladu :)

-zase pardon za nakloněnou fotku... blog.cz je neschopnej :/




Kniha úsměvů - I

7. října 2016 v 18:27 | Tkanice |  Kniha úsměvů

Pochmurné ráno

Jako obvykle jdu do školy. Prší a mne padá déšť na vlasy. Zase je ráno a všechno je vlastně stejné, jako kterýkoli den v pracovním týdnu. Radši ani nemyslím na to, z čeho všeho píšeme. Moje city jsou na bodu mrazu, stejně jako okolní vzduch. Nejsem ale smutná ani veselá, prostě jen tiše kráčím po ulici. Když tu spatřím muže, který jede na skateboardu. Je to muž, který je pravděpodobně tatínkem. A co si nevšimnu? Drží v náručí malého syna a jedou spolu do školky.

Usměji se, protože takovýto odvoz jsem já, jako malá, nezažila. Rozhodně je to velmi originální tatínek. Možná je sice trochu nezodpovědný, ale svůj styl rozhodně má!
Nejspíš to dítě bylo v tu chvíli stejně nadšené jako já, ale to už si jen domýšlím...

A jaké jsou vaše nečekané úsměvy? :)